Co je inflace a jak ochránit úspory

Co je inflace

Inflace je růst všeobecné cenové hladiny v ekonomice – zjednodušeně řečeno, za stejné peníze si postupem času koupíte méně zboží a služeb než dříve. Měří se nejčastěji pomocí indexu spotřebitelských cen (CPI), který sleduje, jak se v čase vyvíjí cena „typického košíku“ zboží a služeb, jež domácnosti běžně kupují (potraviny, energie, nájem, doprava, služby apod.). V Česku tato data pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ).

Opakem inflace je deflace (pokles cenové hladiny), která se ale v moderních ekonomikách vyskytuje jen výjimečně – centrální banky se jí naopak obvykle snaží předcházet, protože dlouhodobá deflace může ekonomiku poškodit stejně jako příliš vysoká inflace.

Jakou inflaci si klade za cíl ČNB

Česká národní banka (ČNB) má jako svůj hlavní cíl stanovenou cílovanou inflaci ve výši 2 % ročně (s tolerančním pásmem ±1 procentní bod). Tato hodnota není náhodná – mírná, stabilní a předvídatelná inflace kolem 2 % je podle většiny centrálních bank ve vyspělých ekonomikách považována za zdravou úroveň, která podporuje ekonomický růst, aniž by výrazně znehodnocovala úspory nebo destabilizovala ceny.

Skutečná inflace se od cíle v praxi často odchyluje. Po výrazně zvýšené inflaci v letech 2022–2023 (způsobené mimo jiné energetickou krizí a dopady po pandemii) se tempo růstu cen v Česku postupně zpomalovalo. K hlavním nástrojům, kterými ČNB inflaci ovlivňuje, patří nastavení základní (2T repo) sazby – vyšší sazby dělají úvěry dražšími a spoření výhodnějším, což tlumí poptávku v ekonomice a zpomaluje růst cen.

Jak inflace ovlivňuje vaše úspory

Pokud máte peníze „pod polštářem“ nebo na účtu s nulovým či nízkým úrokem, inflace jejich reálnou hodnotu postupně snižuje – za rok si za stejnou částku koupíte méně než dnes. Aby úspory svou hodnotu alespoň udržely, musí úrok, který na ně dostáváte, být vyšší než inflace (tzv. kladný reálný úrok). Pokud je úrok nižší než inflace, o peníze reálně přicházíte, i když se jejich nominální částka na účtu zvyšuje.

• Nominální výnos – kolik procent korun navíc vám spoření nebo investice vynese, bez zohlednění inflace

• Reálný výnos – nominální výnos snížený o inflaci; ukazuje, o kolik se skutečně zvýšila vaše kupní síla

• Ochrana proti inflaci – spořicí účty s úrokem blízkým inflaci, dluhopisy vázané na inflaci, případně dlouhodobé investice do akcií/ETF patří mezi nástroje, které mohou pomoci hodnotu úspor v čase alespoň částečně udržet

Jak se inflace měří a co ji ovlivňuje

ČSÚ sleduje ceny stovek druhů zboží a služeb napříč celou ekonomikou a váží je podle toho, jak velkou část výdajů v nich průměrná domácnost skutečně utrácí. Mezi hlavní faktory, které inflaci ovlivňují, patří:

• Ceny energií a pohonných hmot – patří mezi nejvolatilnější složky a často táhnou celkovou inflaci nahoru nebo dolů

• Vývoj mezd – rychlý růst mezd bez odpovídajícího růstu produktivity se může promítnout do vyšších cen zboží a služeb

• Kurz koruny – slabší koruna zdražuje dovážené zboží, silnější koruna naopak dovoz zlevňuje

• Nastavení úrokových sazeb ČNB – vyšší sazby tlumí poptávku a zpomalují růst cen, nižší sazby naopak ekonomiku i inflaci podporují

Jak se bránit znehodnocení úspor inflací

Zcela se inflaci vyhnout nelze, ale její dopad na vaše úspory lze zmírnit. Mezi základní kroky patří pravidelné sledování, jaký úrok nabízí váš spořicí účet ve srovnání s aktuální inflací, rozložení rezervy mezi okamžitě dostupnou část (na běžných a spořicích účtech) a dlouhodobější část, kterou můžete nechat zhodnocovat na delším horizontu (např. prostřednictvím ETF – viz článek Co je ETF a jak s ním začít investovat). Důležité je nedržet zbytečně vysoké částky zcela bez úročení po delší dobu.

Často kladené otázky

Jaký je aktuální cíl inflace ČNB?

Česká národní banka má dlouhodobě stanovený inflační cíl na úrovni 2 % ročně, s tolerančním pásmem ±1 procentní bod. Skutečná inflace se od tohoto cíle může v jednotlivých měsících nebo letech odchylovat.

Co je to reálná a nominální hodnota úspor?

Nominální hodnota je částka, kterou vidíte na účtu. Reálná hodnota zohledňuje inflaci a říká, kolik si za tuto částku skutečně koupíte – pokud inflace roste rychleji než úrok na účtu, reálná hodnota úspor klesá, i když nominální částka zůstává stejná nebo roste.

Kdo v Česku měří a zveřejňuje inflaci?

Inflaci v podobě indexu spotřebitelských cen (CPI) pravidelně měří a zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ), obvykle jednou měsíčně.

Proč není nulová nebo záporná inflace žádoucí?

Mírná inflace kolem 2 % je podle centrálních bank zdravá, protože motivuje k rozumnému utrácení a investování místo hromadění hotovosti, a poskytuje prostor pro snižování úrokových sazeb v dobách ekonomických potíží. Dlouhodobá deflace naopak může vést k odkládání spotřeby a ekonomickému útlumu.

Jak si mohu ochránit úspory před inflací?

Mezi základní možnosti patří volba spořicího účtu s úrokem blížícím se nebo převyšujícím inflaci, rozložení úspor mezi krátkodobou rezervu a dlouhodobější investice (např. ETF) a pravidelné porovnávání aktuální nabídky úročení na trhu.

Ovlivňuje inflace i výši splátek úvěrů?

Přímo ne, ale nepřímo ano – ČNB reaguje na vysokou inflaci zvyšováním úrokových sazeb, což se následně projeví ve vyšších úrokových sazbách u nových i některých stávajících úvěrů (zejména s variabilní sazbou).

Orientační výpočet s konstantní zadanou inflací. Skutečná inflace se rok od roku liší a výpočet nezohledňuje případné úroky z úspor.