Co je to insolvence a osobní bankrot


Insolvence je stav, kdy dlužník není schopen plnit své splatné finanční závazky – zjednodušeně řečeno, nemá na splácení svých dluhů a tento stav trvá dlouhodoběji, nikoliv jen jako přechodný výpadek příjmu. Osobní bankrot (v zákoně označovaný jako oddlužení) je pak jedním ze způsobů řešení insolvence u fyzických osob, který umožňuje dlužníkovi zbavit se po splnění zákonných podmínek zbytku dluhů, který by jinak musel splácet celý život.

Kalkulačka oddlužení – orientační odhad měsíční splátky

Zadejte výši dluhů a svůj čistý příjem. Nástroj orientačně ukáže, kolik byste mohl/a měsíčně splácet a zda by šlo dosáhnout zkráceného 3letého oddlužení (úhrada min. 60 % pohledávek) nebo standardní 5leté varianty (min. 30 %). Jde čistě o informační odhad, ne o právní posouzení – to provádí vždy insolvenční správce a soud.

Celou problematiku upravuje insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., který od svého vzniku prošel řadou novel – tou nejvýznamnější byla velká novela z roku 2019, která podstatně zkrátila dobu oddlužení, a dále novela účinná od 1. října 2024, která zavedla možnost zbavit se dluhů již po třech letech při splnění přísnějších podmínek. V tomto článku si vysvětlíme, co insolvence a osobní bankrot znamenají, jak celý proces probíhá a jaké jsou aktuální podmínky pro rok 2026.

Co přesně znamená insolvence

Podle insolvenčního zákona je dlužník v úpadku (tedy insolventní), pokud má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit – tomuto stavu se říká platební neschopnost. U fyzických osob nepodnikatelů navíc zákon za úpadek považuje i stav, kdy je zřejmé, že dlužník nebude schopen své závazky splnit (tzv. hrozící úpadek).

Je důležité rozlišovat mezi dvočasovanou dluhovou situací a insolvencí v právním smyslu. Člověk, kterému nepřijde jedna výplata a má zpoždění u jedné splátky, ještě není v insolvenci. O skutečnou insolvenci jde až tehdy, kdy dlužník dluží vícero věřitelům a dlouhodobě není schopen závazky splácet ze svého příjmu ani majetku.

Řešením úpadku fyzické osoby je v naší legislativě buď konkurz, nebo oddlužení (osobní bankrot) – u podnikatelů může přistoupit i reorganizace. Pro většinu běžných dlužníků v domácnostech je relevantní právě oddlužení.

Oddlužení vs. konkurz – jaký je rozdíl

Oba způsoby řeší úpadek, ale fungují odlišně:

  • Konkurz – veškerý majetek dlužníka je zpeněžen (prodán) a výtěžek je rozdělen mezi věřitele. Po skončení konkurzu dluh dál existuje a nezaniká – dlužník se ho nezbaví, pokud mu soud osvobození nepřizná jinou cestou. Konkurz se u fyzických osob používá spíše výjimečně, například když dlužník nesplní podmínky oddlužení nebo se mu toto řešení v jeho průběhu zruší.

  • Oddlužení (osobní bankrot) – dlužník po dobu tří až pěti let splácí věřitelům ze svého příjmu podle schváleného splátkového kalendáře, a pokud splní zákonem stanovené podmínky, soud mu zbylé dluhy odpustí (osvobodí ho od placení). Jde tedy o řešení, které dává dlužníkovi reálnou šanci na „nový start“ bez celoživotního dluhu.

Právě díky možnosti osvobození od dluhů je oddlužení pro běžné spotřebitele mnohem výhodnější a je to také nejčastěji využívaná forma řešení osobního úpadku v Česku.

Podmínky pro vstup do oddlužení

Aby mohl insolvenční soud oddlužení schválit, musí dlužník splnit několik základních podmínek:

  • Úpadek nebo hrozící úpadek – dlužník musí mít více věřitelů a není schopen své splatné závazky plnit.

  • Žádost nesmí být podána nepoctivým záměrem – soud posuzuje, zda dlužník dluhy nezpůsobil úmyslně či podvodně (např. účelovým zbavováním se majetku před podáním návrhu).

  • Schopnost přispívat věřitelům – dlužník musí mít reálnou šanci v průběhu oddlužení uhradit alespoň minimální zákonem předpokládanou částku, případně musí po dobu řízení aktivně usilovat o maximální možné uspokojení věřitelů (tzv. požadavek přiměřeného úsilí).

  • Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení – podává se u krajského soudu příslušného podle bydliště dlužníka, povinně na předepsaném formuláři.

Oproti dřívější praxi již dlužníci nemusí prokazovat minimální úhradu 30 % pohledávek jako podmínku pro samotné povolení oddlužení – tato tzv. třicetiprocentní hranice byla novelou z roku 2019 zrušena jako vstupní podmínka. Rozhodující je dnes spíše poctivost záměru a snaha dlužníka maximálně uspokojit věřitele.

Jak probíhá osobní bankrot krok za krokem

1. Insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení

Dlužník (případně prostřednictvím akreditované osoby, advokáta nebo notáře) podá u příslušného soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Přikládá přehled majetku, závazků, příjmů a výdajů.

2. Zjištění úpadku a ustanovení insolvenčního správce

Pokud soud shledá, že dlužník je v úpadku, vydá rozhodnutí o úpadku a současně ustanoví insolvenčního správce, který dohlíží na celý proces, zjišťuje a soupisuje majetek dlužníka a komunikuje s věřiteli.

3. Přihlášky pohledávek a přezkumné jednání

Věřitelé mají stanovenou lhůtu, během které musí své pohledávky přihlásit do insolvenčního řízení. Insolvenční správce pohledávky přezkoumá a sestaví přezkumný list.

4. Schůze věřitelů a schválení oddlužení

Na schůzi věřitelů (případně bez jejího konání, pokud soud rozhodne jinak) se rozhoduje o způsobu oddlužení a dalších otázkách. Následně soud vydá rozhodnutí o schválení oddlužení, čímž začíná běžet doba plnění splátkového kalendáře.

5. Plnění splátkového kalendáře

Dlužník po dobu tří až pěti let odvádí ze svého příjmu částku nad rámec tzv. nezabavitelného minima ve prospěch věřitelů, obvykle prostřednictvím srážek ze mzdy nebo jiného příjmu, pod dohledem insolvenčního správce.

6. Rozhodnutí o osvobození od dluhů

Po skončení oddlužení soud posoudí, zda dlužník splnil podmínky, a pokud ano, vydá rozhodnutí o osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, které nebyly v jeho průběhu uhrazeny.

Role insolvenčního správce

Insolvenční správce je klíčovou postavou celého řízení – jde o osobu s příslušnou licencí, kterou soud ustanovuje nezávisle na dlužníkovi (ten si správce nevybírá, přiděluje ho soud, obvykle rotačním způsobem ze seznamu). Mezi jeho hlavní úkoly patří:

  • Zjištění a zpeněžení majetku dlužníka, který není nezbytný pro bydlení a základní potřeby.

  • Přezkoumání přihlášených pohledávek věřitelů.

  • Přijímání srážek z příjmu dlužníka a jejich rozdělování mezi věřitele.

  • Pravidelné podávání zpráv soudu o průběhu plnění a o tom, zda dlužník dodržuje své povinnosti.

  • Doporučení soudu, zda dlužníka osvobodit od zbývajících dluhů po skončení oddlužení.

Dlužník hradí správci po dobu oddlužení jeho zákonem stanovenou odměnu a náhradu hotových výdajů, která je nezávislá na výši splácených dluhů.

Zkrácení oddlužení na tři roky – novela 2024

Novela insolvenčního zákona účinná od 1. října 2024 přinesla zásadní změnu: zavedla dvě varianty délky oddlužení podle § 412b insolvenčního zákona:

  • Tříletá varianta – dlužník splní podmínky oddlužení, pokud do tří let od schválení oddlužení uhradí nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek (případně jinou částku, na které se s věřiteli dohodne, nebo pokud zaplatí plnou výši pohledávek dříve).

  • Pětiletá varianta – standardní délka oddlužení, kde postačí uhradit alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů (případně méně, pokud s tím věřitelé souhlasí nebo pokud dlužník prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které od něj lze spravedlivě požadovat).

Smyslem změny je motivovat dlužníky, kteří mají na to splácet rychleji a ve vyšší míře, aby se dluhové zátěže zbavili dříve. Je ale třeba mít na paměti, že nová pravidla se vztahují na insolvenční řízení zahájená po datu účinnosti novely – u dříve schválených oddlužení platí podmínky podle předpisů účinných v době jejich schválení, pokud zákon nestanoví jinak. Před rozhodováním, zda a za jakých podmínek lze čerpat výhodu tříletého zkrácení ve vašem konkrétním případě, je vždy vhodné ověřit aktuální stav u insolvenčního správce nebo v odborné poradně, protože výklad přechodných ustanovení se může dále upravovat.

Co se stane s majetkem a příjmem dlužníka

Během oddlužení dlužníkovi zůstává tzv. nezabavitelné minimum – částka, která mu musí zůstat na základní životní potřeby a která se každoročně upravuje podle platných nařízení vlády. Ze zbytku příjmu nad touto hranicí jsou prováděny srážky ve prospěch věřitelů, obdobně jako při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.

Co se týče nemovitého a movitého majetku, nejčastěji se zpeněžuje majetek, který není nezbytný k uspokojování základních životních potřeb dlužníka a jeho rodiny (např. druhá nemovitost, cennosti, vozidlo nad rámec nutné potřeby). Byt či dům, ve kterém dlužník žije, může za určitých podmínek v oddlužení zůstat zachován, pokud dlužník namísto zpeněžení hradí srovnatelné plnění ze svého příjmu – podrobnosti vždy posuzuje insolvenční správce a soud podle konkrétní situace.

Dopady na registry dlužníků a bonitu

Zahájení insolvenčního řízení je veřejně dostupná informace – je zveřejněna v insolvenčním rejstříku, který je volně přístupný na internetu, a zároveň se tato informace promítá i do úvěrových registrů jako BRKI, NRKI a SOLUS. Pro podrobnější vysvětlení, jak registry a bonita klienta fungují, si přečtěte samostatný článek.

Po dobu trvání insolvence i určitou dobu po jejím skončení je bonita dlužníka výrazně snížena – reálně tak po tuto dobu nelze očekávat schválení nového úvěru, hypotéky ani jiné formy financování u standardních poskytovatelů. Záznam o insolvenčním řízení se z registrů ani z rejstříku nemaže automaticky okamžikem skončení oddlužení, ale zůstává evidován po určitou dobu, než jsou záznamy promazány podle pravidel příslušného registru.

Po úspěšném skončení oddlužení a osvobození od dluhů má dlužník šanci bonitu postupně obnovit – klíčové je od tohoto okamžiku hospodařit odpovědně, nezadlužovat se zbytečně a budovat si pozitivní platební historii. Více tipů, jak na to, najdete v článku Jak zvýšit svou bonitu?

Co se stane, pokud dlužník oddlužení neplní

Pokud dlužník v průběhu oddlužení neplní své povinnosti – například neposkytuje insolvenčnímu správci požadovanou součinnost, zatajuje příjem nebo majetek, nebo dlouhodobě neplatí splátky bez vážného důvodu – může soud oddlužení zrušit. V takovém případě se řízení zpravidla přemění na konkurz, kde dlužníkovi hrozí zpeněžení majetku bez výhledu na osvobození od zbytku dluhů v tak výhodném režimu jako u oddlužení.

Před podáním návrhu: na co myslet

Před rozhodnutím o podání insolvenčního návrhu je vhodné zvážit i další okolnosti, které s dluhovou situací souvisejí:

  • Srovnejte si přesný přehled všech závazků – komu, kolik a za jakých podmínek dlužíte, včetně případných exekucí.

  • Ověřte si, zda nemůže být výhodnější jiné řešení, například konsolidace dluhů nebo splátkový kalendář přímo s věřiteli – více v článku o RPSN, které vám pomůže porovnat nabídky půjček.

  • Insolvenční návrh může za dlužníka zpracovat i akreditovaná osoba (poradna) zdarma nebo za regulovaný poplatek – vyhněte se komerčním zprostředkovatelům s nejasnými podmínkami a vysokými poplatky.

  • Mějte na paměti, že podání nepravdivého nebo neúplného návrhu může vést k zamítnutí oddlužení nebo k jeho pozdějšímu zrušení.

Časté dotazy k insolvenci a osobnímu bankrotu

Jaký je rozdíl mezi insolvencí a osobním bankrotem?

Insolvence je obecný stav neschopnosti splácet dluhy (úpadek). Osobní bankrot, respektive oddlužení, je jedním ze zákonných způsobů, jak tento úpadek u fyzické osoby vyřešit a případně se zbytku dluhů zbavit.

Kdo může požádat o osobní bankrot?

Žádat může fyzická osoba, která má více věřitelů a není schopna splácet splatné závazky, pokud zároveň její návrh není podán s nepoctivým záměrem a reálně usiluje o maximální uspokojení věřitelů.

Jak dlouho trvá oddlužení v roce 2026?

Standardně pět let, nebo tři roky, pokud dlužník do tří let od schválení oddlužení uhradí nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek podle § 412b insolvenčního zákona.

Přijde dlužník v oddlužení o bydlení?

Nemovitost, ve které dlužník žije, může za určitých podmínek zůstat zachována, pokud dlužník hradí srovnatelné plnění ze svého příjmu místo jejího zpeněžení. Posouzení je vždy individuální a závisí na rozhodnutí soudu a insolvenčního správce.

Kdo platí odměnu insolvenčnímu správci?

Odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce hradí po dobu oddlužení dlužník ze svého příjmu, nezávisle na tom, kolik se mu daří splácet věřitelům.

Co se stane s dluhy, které v oddlužení nejsou splaceny?

Pokud soud po skončení oddlužení rozhodne o osvobození dlužníka, zbylé neuhrazené pohledávky zahrnuté do oddlužení zanikají a dlužník je již nemusí splácet.

Jak insolvence ovlivní žádost o novou půjčku?

Záznam o insolvenčním řízení v insolvenčním rejstříku a úvěrových registrech výrazně snižuje bonitu žadatele, takže po dobu trvání insolvence a určitou dobu po jejím skončení je schválení nového úvěru u standardních poskytovatelů prakticky vyloučeno.

Může soud oddlužení zamítnout nebo zrušit?

Ano. Soud může návrh zamítnout, pokud zjistí nepoctivý záměr nebo nesplnění podmínek, a již schválené oddlužení může zrušit, pokud dlužník neplní své povinnosti – řízení se pak zpravidla změní na konkurz.

Insolvence a osobní bankrot představují zákonný způsob, jak se dlužník v tíživé finanční situaci může legálně a kontrolovaně zbavit dluhové zátěže, kterou by jinak nebyl schopen nikdy splatit. Klíčovou roli v procesu hraje insolvenční soud a insolvenční správce, podmínky se v posledních letech postupně zpřísňovaly i zjednodušovaly novelami insolvenčního zákona, a aktuálně je díky novele z roku 2024 možné při splnění přísnějších podmínek zkrátit oddlužení až na tři roky. Přesto jde o krok s dlouhodobými dopady na bonitu a finanční pověst, a proto se vyplatí situaci předem důkladně zvážit a případně vyhledat odbornou poradnu.